Včelařská konference

CO se týká účinnosti látek, je logické, že čím "vzdálenější"
je pozice roztoče či jiného škůdce od nejvyšší koncentrace účinné
látky je efekt menší, ale právě proto je odzkoušené množství,
které se rozptýlí po úle a postupně se dostane v účinné koncentraci
na roztoče. V každém případě zvyšovat koncentraci látky je nekonečná
smyčka, kdy dojdeme k rezistenci tohoto škůdce. Rozumnější je
používání kombinací (ne směsí) látek při léčení v odpovídající
koncentraci a dávkování. Určitě je třeba také zdůraznit použití
látek, které nezanechávají tzv. rezidua (pozůstatky látky) v prostředí,
kde se použily - v úle, vosku apod.

Co se týče léčení oddělků byl u nás nařízen Gabon i u nich
(jižní Čechy), v každém případě oddělky tvořím na mezistěnách
či panenském díle a přeléčím kys. mravenčí - formidolem. Jinak
je třeba u všech včelstev a oddělků naráz, jinak to nemá valný
význam. :-) Dobré je se ještě v doletu včel domluvit a zaléčit
v jednu dobu, aby došlo k útlumu ve většině včelstev.

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Spad po 1. fumigaci
Datum: 19.11.2008 - 1:38:28

> Účinnost léčení fumigací závisí na koncentraci
> amitrazu v bezprostřední
> blízkosti roztoče a na době jeho působení. Pokud
> jsou tyto hodnoty malé,
> pak je i účinnost léčení nízká.
> Proto každá aplikace léčení proti VD, která snižuje
> účinnost léčby, by měla
> být zavržená (ať už nám snižuje náklady, nebo
> čas). Nejlepší aplikace by
> byla taková, kde se dosáhne 100% účinnosti. Představme
> si, co by se stalo
> s varoázou při 100% účinnosti léčení. Přemýšlím
> teď, co se děje s roztočem,
> který je při léčení na včele a ta je zalezlá
> v buňce plástu.
> Po druhé fumigaci (při odpolední teplotě 14 °C)
> jsem měl spad       0 až 5
> roztočů. Vyšší hodnoty byly u včelstev, kterým
> jsem přidával v září
> oddělky. Byly to vlastně takové konzervy VD.
> Dotaz:       Provádíte letní léčení oddělků a jak?